MEXIKO ČESKÝ PRŮVODCE

Copán je archeologické naleziště staré mayské civilizace a nachází se v severním Hondurasu, nedaleko hranice s Guatemalou. Od V. do IX. století byl Copán hlavním městem významné říše z doby klasické. Město se nacházelo na extrémním jihovýchodě kulturně mezoamerického regionu, na pohraničí s regionem kulturně istmo-kolumbijským, v oblasti, kde žil národ už nepatřící k mayské etnice. V současnosti má tato úrodná oblast asi 3000 obyvatel, malé letiště a klikatou příjezdovou cestu. Lidská populace zde sídlila zhruba 2000 let, od doby raně předklasické až do doby poklasické. Ve městě je jiný typ architektury než jsme zvyklí u mayské tradice, možná také, aby se odlišil mayský původ vládců tohoto místa.

 

      Město mělo největší rozkvět v době klasické a  archeologové a epigrafikové zde provedli rekonstrukce až do posledního detailu. Copán, který se původně nejspíš jmenoval maysky Oxwitik, byl mocný městský stát, který ovládal skoro celý jih mayského regionu. Copán utrpěl silný politický otřes v době 738 n.l., když byl Uaxaclajuun Ub´aah K´awiil, jeden z nejmocnějších králů v historii dynastie Copánu unesen a popraven svým starým poddaným králem z Quiriguá. Tato neočekávaná porážka zapříčinila 17-ti letou přestávku, kdy Copán mohl být pod nadvládou Quiriguá. Významná část akropolisu byla napadena erozí zapříčiněnou řekou Copán. Řeka sice byla odbočena v roce 1930 právě z důvodů ochrany archeologického místa, aby tak nenapáchala ještě větší škody, ale i tak v průběhu doby udělala své. V roce 1980 byl Copán zapsán na seznam Unesco.

 

      Název Copán je zaznamenán od XVI. století a pravděpodobně pochází z jazyka náhuatl ,,copantl", což v češtině znamená most. Někteří staří autoři naopak říkají, že to spíš znamená zamotaný anebo stočený. Nejpravděpodobnější však je, že samotní mayové místu říkali Oxwitik a to znamená v mayštině ,,Tři kořeny".

 

      Ruiny centra města se nacházejí asi 1,6 km od moderní vesnice ,,Copán Ruinas", která byla vybudována na troskách důležitého mayského komplexu z doby klasické. V době předklasické bylo podloží copánského údolí bažinovité a často zde byly záplavy. V době raně klasické obyvatelé srovnali dno údolí se zemí a provedli stavební úpravy, aby ochránili městskou architekturu před záplavami. Copán měl důležitý vliv na náboženská centra po celém západním Hondurasu a své mezoamerické tradice zavedl také do kultury místní elity.

 

      V době pozdně klasické, kdy Copán dosáhl svého vrcholu, mělo celé království asi 20.000 obyvatel a rozlohu na 250 km2. Hlavní město Copán bylo veliké asi jako čtvrtina Tikalu. Odhaduje se, že centrum Copánu mohl mít 6000-9000 obyvatel a rozlohu 0,6 km2 a dalších 9000-12000 obyvatel, kteří žili v periferii o rozloze 23,4 km2. Kromě toho tady byla zemědělská populace mezi 3000-4000 obyvateli na rozloze 476 km2 a celkem 18000-25000 lidí v copánském údolí v období pozdně klasickém.

 

      Ví se, že původy města zasahují do doby předklasické, ale už se moc neví o panovnících Copánu před tím, než se založila nová dynastie vinkulována s Tikalem na začátku V. století n.l. Pod vládou této nové dynastie se z Copánu stal mocný městský stát a regionální potence na jihu mayského regionu i přes to, že utrpěl katastrofickou porážku v roce 738, když vláda přešla do rukou pána z Quiriguá. I když tato porážka byla velkým krokem zpět, v několika příštích desetiletích panovníci Copánu opět začali s výstavbou monumentálních struktur. Po pádu mayské civilizace z centrální oblasti a po výstavbě posledních velkých obřadních struktur byl Copán pořád obydlen, jenže z 20-ti tisíc obyvatel se stalo méně než 5000. Když dorazili Španělé v XVI. století, obřadní prostory už byly dávno opuštěny a copánské údolí už obývalo pouze pár zemědělců.

 

      Přestože se první architektonické kamenné struktury v Copánu datují do IX. století př.n.l., úrodné údolí řeky Copán už bylo zemědělským regionem o hodně dříve. Město už bylo důležitým centrem ještě před jeho znovuzaložením cizí elitou a přestože se nalezly informace o historii před touto dynastií, žádná není z doby před znovuzaložením města z roku 426 n.l. Informace z této doby jsou nedostačující a úlomkovité. Je zde jeden nápis z roku 321 př.n.l., ale žádný text nevysvětluje význam tohoto data. Jistá událost v Copánu je spojená s jinou událostí, která se udála o 208 dní dříve v roce 159 na neznámém místě, o kterém se píše v jedné stéle z Tikalu. Fakt, že se o místě píše také v Tikalu napovídá, že se jedná o místo v peténském údolí, pravděpodobně El Mirador, velké mayské město z doby předklasické. Toto datum z roku 159 n.l. je zmiňováno v různých textech a spojuje se s jistou figurou známou jako ,,Ajaw Foliado". Ta stejná osoba je taktéž zmiňována ve vyřezávané lebce divokého prasete, která se vyňala z hrobky 1, kde se v textu píše, že dojde k nějaké události v roce 376 n.l. a vztahuje se to i k jedné stéle.

 

Panovníci

K´inich Yax K´uk´ Mo´ a K´inich Popol Hol

      Město bylo znovu založeno K´inichem Yaxem K´ukem Mo´  a v mayštině to znamená ,,Velké Slunce První Kvesal Ara", a tak se z něj stalo hlavní město nového mayského království. Vypadá to, že tento puč byl  zorganizovaný z Tikalu. Mayské glyfy se zmiňují o příchodu válečníka, který se jmenoval K´uk´ Mo´ Ajaw, který se posadil na trůn v roce 426 n.l. a byl přejmenován na K´iniche Yaxe K´uka Mo´ a byl mu přidělen titul ochk´in kaloomte ,,Pán ze západu". Ten stejný titul používala i předešlá generace, Siyaj K´ak, generál velké metropole Teotihuacan, který rozhodně zasáhl do politiky peténského údolí. K´inich Yax K´uk Mo´ byl pravděpodobně z Tikalu a je dost možné, že byl podporován Siyajem Chanem K´awillem II., šestnáctým panovníkem v Tikalu. K´inich Yax K´uk Mo´ chtěl možná zlegalizovat svou královskou pozici v Copánu sňatkem se ženou z bývalé královské rodiny, což je zaevidováno v pozůstatcích jeho pravděpodobné vdovy. Rozbor kostí vdovy naznačuje, že byla původem z Copánu. Po založení nové vlády v Copánu, město zůstalo úzce spjato s Tikalem. Text z oltáře Q popisuje, jak pán povyšuje na krále a dostává královské žezlo. Ceremonie zapojené do založení dynastie také zahrnovaly nastolení podřadného krále v Quiriguá. Jeden text z Tikalu se zmiňuje o K´uk Mo´ už v roce 406, tedy 20 let před tím, než K´uk´ Mo´ Ajaw založil novou dynastii v Copánu. Je možné, že obě jména se vztahují k té stejné osobě původem z Tikalu. I když se v mayských textech nepíše o tom, jak K´uk´ Mo´ dorazil do města, existuje nepřímý důkaz, který napovídá, že dobyl město vojenskou cestou. Na oltáři Q je zobrazen jako teotihuakánský válečník s vypoulenýma očima a válečným štítem hadovitého typu. Když dorazil do Copánu, začal s výstavbou různých architektonických struktur, mezi nimi chrám svahovitého typu typického pro Teotihuacan a další, se zastrčenými rohy a štíty, které jsou zase charakteristické pro Tikal. Tyto silné vazby na mayskou a středomexickou kulturu napovídají, že to byl buď mexikanizovaný Maya, anebo dokonce Teotihuakánec. Dynastie založená K´inichem Yaxem K´ukem Mo´ vládla městu po čtyři staletí. Vládlo zde 16 králů a pravděpodobně tu měl nárok na trůn ještě jeden, který by byl sedmnáctý. Některé stavby, které vybudoval K´inich Yax K´uk Mo´ a jeho následovník se zachovaly. K´inich Yax K´uk Mo´ zemřel někdy mezi rokem 435 a 437 n.l.. V roce 1995 skupina archeologů vedena Robertem Sharerem a Davidem Sedatem objevili hrobku pod svahovým chrámem Hunal. V hrobce byla kostra staršího muže s drahocennými dary a s následky zranění v boji. Ostatky byly identifikovány jako ty od K´iniche Yaxe K´uka Mo´ také z důvodu umístění pod sedmi budovami postavenými na jeho počest. Rozbor kostí potvrdil, že ostatky patřily člověku, který nebyl původem z Copánu.

      K´inich Popol Hol ,,Velké Slunce" zdědil trůn v Copánu po svém otci K´inichi Yaxi K´uku Mo´. Dokončil důležité stavební projekty a navrhl nový design města. Popol Hol není původní jméno tohoto krále, je to spíš přezdívka, která se zakládá na jednom glyfu jeho jména a váže se na Teotihuacan. K´inich Popol Hol dohlížel na stavbu první verze mezoamerického hřiště na pelotu, které bylo zdobeno obrázky červeného papouška ary, ptáka, který zaujímá důležité místo v mayské mytologii. Také dokončil stavbu v okolí paláce svého otce, teď pod strukturou 10L-16, kterou nechal zbořit potom, co tam svého otce pohřbil. Rychle nechal postavit další tři stavby nad hrobem.

 

Další panovníci

O panovnících 3 až 6 se ví velice málo. Našel se úlomek rozbité stavby, který byl použit jako výplň do stavby jiné budovy, ve kterém je zmínka o tom, že jeden z nich byl syn Popola Hola. Panovník 3 je zobrazen na oltáři Q z VIII. století, ale glyf s jeho jménem se oddělil a ztratil. Ku Ix byl čtvrtým panovníkem dynastie. Rekonstruoval chrám 10L-26 v Akropoli a postavil na toto místo stélu s glyfickým schodem vespod. I když je tento král zmiňován na některých dalších fragmentech, jeho jméno nedoprovází žádné datum. Další panovníci dynastie jsou známí jen ze sochařských prací na oltáři Q.

B´alam Nehn (často známý jako Jaguár Nenúfar - Jaguár Zrcadlo) byl první král, který nechal zaregistrovat svou pozici v dynastickém pořadí, uvedl, že byl sedmý v linii K´iniche Yaxe K´uka Mo´. Kamenná stéla  uvádí, že vládl Copánu v roce 504 n.l. B´alam Nehn, jediný král Copánu uveden v jednom glyfickém textu za mayským regionem na jihovýchodě. Jeho jméno se objevuje v jednom textu ve stéle 16 v ,,El Caracol" v Belize. Stéla datuje rok 534 n.l., ale textu nejde dobře rozumět. B´alam Nehn dokončil důležité stavební projekty v Akropoli, nechal postavit významné struktury na starém paláci.

Wil Ohl K´inich ,,Hlava na Zemi", osmý panovník, je další král, který je znám pouze svým zobrazením na Oltáři Q. V roce 551 nastoupil panovník 9, jehož nástup na trůn je popsán na ,,Schodišti Glyfů". Je také na oltáři Q, ale vládnul jen velice krátce, ani ne dva roky. Desátý panovník dostal od mayologů svou přezdívku Luna Jaguar ,,Měsíc Jaguar". Byl to syn B´alama Nehna, sedmého krále a byl posazen na trůn v květnu roku 553 n.l.. Monumenty spojeny s Lunou Jaguarem byly nalezeny v moderní vesnici Copán Ruinas, místo, které v době klasické patřilo k velkému komplexu. Nejslavnější stavba jeho vlády je růžovofialová fáze z chrámu 16, která byla nalezena neporušena během práce v archeologickém tunelu, pohřbeném pod dalšími fázemi chrámu.

K´ak Chan Yopaat a Humo Imix

      K´ak Chan Yopaat ,,Had Kouř" byl jedenáctý panovník dynastie v Copánu. Byl korunován králem v roce 578, 24 dní po smrti Luny Jaguára. Během jeho vlády Copánu přibylo populace a obydlí se stavěly po celém copánském údolí. Dvě stély K´aka Chan Yopaata obsahují dlouhé glyfické těžko rozluštitelné texty. Jsou to nejstarší památky z tohoto místa, které nebyly zničené anebo pohřbené. Vláda K´aka Chana Yopaata zemřelého 5. února roku 628 trvala 49 let. Jeho jméno je vyryto do čtyř kamenných stél, které byly vtzyčeny jeho následovníky, jedna z nich popisuje rituál, který byl proveden s relikviemi jeho hrobu v roce 730, zhruba 100 let po jeho smrti.

      Humo Imix byl korunován 16 dní po smrti K´aka Chana Yopaata. Odborníci si myslí, že tento král zde vládl nejdéle, od roku 628 do roku 695, tedy 67 let. Zřejmě se narodil roku 612 a na trůn nastoupil ve svých 15-ti letech. Archeologové nenašli hodně záznamů o jeho aktivitě během prvních 26-ti let jeho vlády, ale v roce 652 byl značný postupný nárust výstavby monumentů, mezi nimi dvě kamenné stély vztyčené na Gran Plaza (Velkém Náměstí) a další čtyři na důležitých místech v copánském údolí. Všechny tyto monumenty oslavovaly konec katúnu. Také postavil kamennou stélu v Santa Ritě 12 km od Copánu a je zmiňován také v Oltáři L z Quiriguá ve vztahu k té stejné události v roce 652. Po tom co se uvolnila některá omezení to vypadá, jako by chtěl nastolit svou autoritu po celém údolí a začal vládnout podle sebe. Po této nenadálé vlně aktivit Humo Imix pokračoval ve vládě skoro až do konce VII. století. Věnoval bohům dalších devět monumentů a uskutečnil důležité změny v architektuře Copánu zahrnujíce také Strukturu II, která uzavírá severní stranu Velkého Náměstí a novou verzi Chrámu 26, kterému se říká Chorcha. Humo Imix vládnul Copánu 67 let a zemřel 15. června 695 ve věku 79 let, takový distingovaný věk, který se používal místo jeho jména, aby byl identifikovatelný na Oltáři Q. Jeho hrobka už byla připravená ve fázi Chorcha Chrámu 26 a pohřbený byl pouze 2 dny po své smrti.

Uaxaclajuun Ub´aah K´awiil

      Uaxaclajuun Ub´aah K´awiil (Králík 18) byl korunován v červenci roku 695 n.l. jako třináctý král dynastie Copánu. Zažil ten největší rozkvět a rozmach Copánu a zároveň jednu z největších politických katastrof města. Během jeho vlády se sochařský styl města stal charakteristickým pro svou zakulacenou sochu. V roce 718 Copán porazilo a vypálilo neidentifikované město z Xkuy. Oheň byl zapálen z neobvyklého kamenného cylindru. V roce 724 n.l. Uaxaclauun Ub´aah K´awiil usadil na trůn K´ak´a Tiliwa Chana Yopaata jako svého poddaného krále Quiriguá. Uaxaclajuun Ub´aah K´awiil dostatečně věřil své moci, aby zařadil Copán mezi čtyři nejmocnější mayské státy společně s Tikalem, Calakmulem a Palenque, jak bylo zapsáno do stély A. Na rozdíl od svého předchůdce Uaxaclajuun Ub´aah K´awiil soustředil své monumenty do středu Copánu. První byla stéla J datovaná do roku 702 a vztyčená u východního vchodu do města. Dalších 7 stél vysoké kvality nechal vztyčit do roku 736, které se považují za mistrovské dílo mayského sochařství doby klasické. Detaily byly zpracovány s takovým mistrovstvím, že se považují za vrcholné dílo mayského umění. Stély znázorňují krále při rituálech, vyzvedávajícího atributy různých božstev včetně B´olona K´awiila, K´uye Nika Ajawa a Mo´ Witze Ajawa. Král také nechal postavit důležité stavby jako novou verzi Chrámu 26, jehož první verze obsahovala hieroglyfické schodiště a další dva chrámy, které se nezachovaly z důvodu eroze zapříčiněné řekou Copánem. Také nechal uzavřít fázi Rosalila Chrámu 16 do nové konstrukční fáze. Přestavěl hřiště na pelotu a to potom celé demoloval, aby mohl postavit nové.

Sotva stačil Uaxaclajuun Ub´aah K´awiil v roce 738 zasvětit nové hřiště na pelotu, stala se tato nečekaná a katastrofická příhoda. Před 12-ti lety pověřil K´aka Tiliwa Chana Yopaata svým vazalem na trůnu v Quiriguá. V roce 734 dal král z Quiriguá najevo, že už nebyl podřazený a poslušný, když si začal říkat k´ul ajaw ,,svatý pán" a nejenom jako ajaw anebo pán podřazený. K´ak´ Tiliw Chan Yopaat využil regionální rivality a spojil se s Calakmulem, zapřísáhlý nepřítel Tikalu. Mezitím co Copán udržoval pevnou alianzi s Tikalem, Calakmul použil nového spojence Quiriguá, aby podkopal Copán, jako klíčového spojence Tikalu na jihu. Přesné detaily nejsou známy, v dubnu 738 K´ak´ Tiliw Chan Yopaat zajal Uacaclajuuna Ub´aaha Kawiila a spálil dva bohy patrony Copánu. Šest dní na to byl dekapitován v Quiriguá. Tento puč fyzicky nijak neafektoval ani Copán ani Quiriguá, jinými slovy, není žádný záznam o tom, že jakékoli z těchto měst by bylo napadeno a ani vítěz nedostal žádný viditelný dar. To vypadá, že K´ak´ Tiliw Chan Yopaat nějakým způsobem dokázal schovat Uaxaclajuuna Ub´aaha K´awiila, místo toho, aby jej porazil v boji. Je možné, že se zrovna Uaxaclajuun Ub´aah´ K´awiil právě chystal napadnout jiné místo, aby měl zajatce na obětování novému hřišti na pelotu, když jej najednou překvapil K´ak´ Tiliw Chan Yopaat se svými válečníky z Quiriguá.

      V pozdně klasickém období, kdo se spojil s Calakmulem, tomu byla přislíbena vojenská podpora. Copán, který je o hodně mocnější než Quiriguá, se musel hodně obávat Calakmulu, že se svému bývalému vazalovi nijak nepomstil. Calakmul byl od Quiriguá dost daleko a K´ak´ Tiliw Chan Yopaat se nemusel obávat, že bude pouze podřadným králem, i když je možné, že Calakmul poslal posilu, aby porazili Copán. Tato aliance měla vzájemné výhody. Calakmulu se povedlo oslabit silného spojence Tikalu a Quiriguá získala svou nezávislost. Pro Copán měla porážka dlouhoshlé následky. Přestalo se stavět a nevztyčil se ani jeden monument během dalších 17-ti let.

 

Další panovníci

K´ak´ Joplaj Chan K´awiil (Kouřící Opice) byl dosazen jako čtrnáctý panovník dynastie v Copánu 7. června roku 738, 39 dní po dekapitaci Uaxaclajuuna Ub´aaha K´awiila. Moc se o něm neví, protože v době neočekávaného vítězství Quiriguá se v Copánu moc nestavělo. Porážka Copánu měla větší následky, vláda města se rozdrobila a město ztratilo kontrolu nad obchodní stezkou na řece Motagua, která připadla Quiriguá. Bezprostředně následující úbytek na zisku v Copánu a odpovídající zvýšení v Quiriguá byly evidentní, protože v Quiriguá se najednou začaly stavět nové monumenty. Je možné, že v té době byl Copán podřízený Quiriguá. K´ak´ Joplaj Chan K´awiil zemřel v lednu roku 749.

K´ak´ Yipyaj Chan K´awiil

      Další panovník Copánu byl K´ak´ Yipyaj Chan K´awiil (Kouřící Veverka) syn K´aka Joplaje Chana K´awiila. První období jeho vlády spadalo do copánské krize, ale později, když se město opět ze šoku vzpamatovalo, se začalo s programem renovace města. Byla zbudována nová verze Chrámu 26, vrátily se zpět hieroglyfické schody a zdvojnásobila se jejich délka. Na schody se posadilo pět soch panovníků v životní velikosti. K´ak´ Yipayj Chan K´awiil zemřel na začátku dekády 760 a je pravděpodobné, že byl pohřben v Chrámu 11, i když hrobka ještě nebyla nalezena.

Yax Pasaj Chan Yopaat

      Yax Pasaj Chan Yopaat byl další panovník, šestnáctý v dynastii, kterou založil K´inich Yax K´uk´ Mó, i když to nevypadá, že by to byl přímý následovník po svém předchůdci. Nastoupil na  trůn v červnu roku 763 a mohlo mu být pouze 9 let. Nenechal postavit žádné monumentální stély, ale věnoval glyfické texty, které byly integrovány do architektury města na malých oltářích. Glyfické texty se o jeho otci zmiňují jen povrchně, zato jeho matka byla žena, která patřila noblese z Palenque. V roce 769 nechal postavit platformu Chrámu 11 přímo na hrobě předešlého krále a nechal přidat dvoupatrovou suprastrukturu, která byla dokončena v roce 773. Okolo roku 776 dokončil konečnou verzi Chrámu 16 nad hrobem zakladatele. Dolů umístil slavný Oltář Q, který zobrazuje každého ze 16-ti panovníků od K´iniche Yaxe K´uk´a Mo´ až po samotného Yaxe Pasaje Chana Yopaata, nahoře je glyfický text, který popisuje založení dynastie. Na konci VIII. století získala noblesa ještě větší moc a postavila paláce s glyfickými lavicemi, které byly tak bohatě ozdobeny, jako ty královské. V té době pánové přilehlých vesnic dokazovali svou místní moc, jako např. panovník de Los Higos (Pán Fíků), který nechal vytesat svou vlastní stélu v roce 781. Ke konci vlády krále Yaxe Pasaje Chana Yopaata začal mít Copán problémy s přelidněním a nedostatkem potravy pro všechny, což se odrazilo na zhoršení životní úrovně populace. Yax Pasaj Chan Yopaat mohl oslavit svůj druhý K´atun v roce 802 svým vlastním monumentem, ale účast krále na ceremonii konce K´atunu v roce 810 byla zaznamenána pouze v Quiriguá a ne v samotném Copánu. V té době už počet obyvatel stoupl na více než 20000 obyvatel a po dlouhé době bylo zapotřebí začít dovážet základní zboží odjinud. Tato narušená doba je evidována v hrobce Yaxe Pasaje Chana Yopaata, kde jsou sochařské zobrazení krále při válečných tancích s kopím a štítem v ruce. Vytesaný sloup ve svatyni chrámu má glyfický text, který říká: ,,svržení založení domu", což se mohlo vztahovat k pádu dynastie v Copánu. Když 6. února roku 822 na trůn dorazil poslední král Ukit Took´, copánské údolí bylo silně přelidněno a vážně napadeno nemocemi a nedostatkem. Ukit Took´ pověřil, aby se vyrobil Oltář L ve stylu Oltáře Q, ale nikdy nebyl dokončen. Jedna tvář zobrazuje královu korunaci, druhá tvář se teprve začala dělat a další dvě zůstaly prázdné. Dlouhá královská linie zažila svůj konec. Ještě před svým definitivním pádem, včetně noblesy, byla napadena nemocemi, protože epidemie hladové třídy došla až k elitě. Politická autorita zmizela, populace se vrhla na místa, která svého času vzkvétala a usadila se tam. V období poklasickém už v údolí žila jen obyvatelé, kteří se zmocnili kamenů a architektonických monumentů města a začali tam s výstavbou jednoduchých obydlí.

 

Moderní historie

      První zmínka o Copánu padla v dopise z rané koloniální doby datovaná 8. března 1576. Dopis napsal Diego García de Palacio, člen Královské audience Guatemaly, španělskému králi Felipe II., kde píše:

      ,, ... v první řadě honduraské provincie, která se jmenuje Copán, jsou ruiny a trosky velkého národa a ohromné domy, že to až nevypadá, že by tady kdy mohli žít takoví barbaři, jako tihle místní. Jsou zde umělecké budovy, leží na břehu nádherné řeky a jsou zde hojné pozemky a spoustu ryb a zvěře. Mezi těmi troskami jsou kopce, které vypadají, jáko by byly vyrobeny ručně a v nich plno zajímavých věcí. Ještě před příjezdem tam stojí velký kámen v podobě orla a na hrudi má podlouhlý odznak a v něm nějaké písmena a neví se, co to je."

      Francouzský badatel Jean-Fréderic de Waldeck místo navštívil v XIX. století, strávil tam měsíc a namaloval ruiny. Plukovník Juan Galindo vedl expedici k troskám v roce 1834 ve jménu vlády Guatemaly a napsal o místě články pro Anglii, Francii a Severní Ameriku. John Lloyd Stephens a Frederick Catherwood také navštívili Copán a přidali popis, mapu a detailní obrázky. Místo taky navštívil britský archeolog Alfred Maudslay. V průběhu XX. století zde pracovaly taktéž různé expedice sponzorované Muzeem Peabody z Harvardské univerzity. Projekty sponzorovala také Carnegie společně s honduraskou vládou.

      Budovy v Copánu byly časem silně poškozeny během staletí, kdy byly opuštěny. Po opuštění města řeka Copán postupně měnila svůj tok a jeden z meandrů řeky způsobil zničení východní části Akropoli a spoustu památek řeka odnesla. V roce 1930 institut Carnegie nechal řeku vybočit, aby už nemohla napáchat další škody. Copán byl zapsán na seznam Unesco v roce 1980, které zafinancovalo dílo v letech 1982 - 1999. Vážný problém představují vykradači hrobů, jeden hrob byl vykraden v roce 1998, zrovna když jej archeologové vykopali.